|
|
Slovenská populace Prahy
Martinák, Matej ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Svoboda, Peter (oponent)
Navzdory početnosti a historicky specifickému postavení, je slovenská populace Prahy a Česka relativně málo prozkoumána. Bakalářská práce má za cíl přiblížit historii a současnost Slováků v Praze z hlediska počtu a evidence ve statistikách, demografické a sociální struktury a rozmístění v rámci města. Analýzou aktuálních a historických statistických dat byl vypracován přehled vývoje slovenské migrace do Prahy a vývoje počtu Slováků v Praze, přičemž byly objasněny některé problémy evidence dat. Na základě podrobných dat byl zpracován přehled o demografické a sociální struktuře pražských Slováků a porovnání s relevantními populacemi. Míra koncentrace slovenské populace v Praze byla hodnocena pomocí kartografických výstupů. Komplexním pojetím tématu bakalářská práce rozšiřuje dosavadní poznání o jedné z nejpočetnějších etnických skupinách v hlavním městě Česka. Klíčová slova: Slováci; Praha; urbánní procesy; migrace; sociální struktura; prostorové rozmístění
|
|
|
Úloha produkce a akceptace mincí při utváření mocenské struktury české raně středověké společnosti
Kratochvíl, Jan ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Květina, Petr (oponent)
Práce Úloha produkce a akceptace mincí při utváření mocenské struktury české raně středověké společnosti pojednává o nejstarších historických platidlech, jejichž výskyt předpokládáme v Čechách 10. století. Nahlíží je ovšem ne-ekonomistickým prizmatem, jehož ustanovení předchází kritika stávajících interpretací. Předmětem výzkumu jsou slovanská platební plátýnka a nejstarší denáry ražené v českém knížectví. V práci je zformulovaná nová hypotéza o způsobu, jímž mohla slovanská plátýnka plnit určité funkce, které dnes ztotožňujeme s platidly. Tato hypotéza vychází z předpokladu odlišné organizace ekonomických vztahů v raně středověké společnosti, než jaká byla v otázkách spojených se slovanskými platebními plátýnky obvykle uplatňována. Na základě této předpokládané organizace společenských vztahů je následně rekonstruována sociální krize, jejíž odraz je identifikován ve svatováclavských legendách, pro něž je také odhalen nový inspirační zdroj, Liviovo Ab urbe condita libri. Hypotéza o fungování slovanských platebních plátýnek se tak následně propojuje s prameny do širšího interpretačního celku. Mince jsou v této práci vnímány chartalisticky a prakticky metalisticky v opozici k vyskytujícímu se teoreticky metalistickému přístupu. Je vyloženo, jakou roli hrály mince při přechodu od archaického...
|
|
|
Evoluce věna
Pokorný, Daniel ; Kuběna, Aleš (vedoucí práce) ; Houdek, Petr (oponent)
Analýza svatebních trhů se je prozatím prováděna hlavně z pohledu ekonomie (Tertilt 2002, 2005, Botticini and Siow 2003). Mnohem méně prací si však této problematiky všímá z biologického hlediska. Jak různé formy svatebních transakcí ovlivňují podobu společností je zatím stále nepříliš známé. Přitom význam není vůbec zanedbatelný. Jejich pochopení může totiž pomoci alespoň částečně odpovědět na problémy, s nimiž se dnešní společnosti potýkají. klíčová slova: věno, cena nevěsty, svatební transakce, sociální struktura
|
|
|
Trendové věci v dospívání aneb materializace prestiže?
Maierová, Martina ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá možným vlivem trendových věcí na prestiž, a to v deváté třídě jedné běžné základní školy ve velkém městě. Cílem diplomové práce je na základě vlastního výzkumu identifikovat sociální strukturu uvedené školní třídy, zmapovat hodnotovou orientaci jejích žáků, určit trendové věci, které se k této třídě váží, a všechna tato zjištění provázat. Práce se snaží najít odpověď na otázku, jaký vliv mají trendové věci na prestiž ve zkoumané třídě a zda v této skupině žáků dochází k materializaci prestiže. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na uvedení hlavních souvislostí týkajících se tématu trendových věcí, dospívání, materializmu a prestiže. Témata jsou rozebírána v kontextu společenskovědních disciplín, a to zejména psychologie, s přihlédnutím k poznatkům antropologie, sociologie a pedagogiky. Empirická část se kromě popisu cíle, metod, výzkumného vzorku a prostředí věnuje zejména analýze vlastního kvalitativně orientovaného výzkumu, jenž nachází oporu i v několika kvantitativních metodách. Nejprve v ní popisuji sociální hierarchii žáků, a to z hlediska míry jejich vlivu, oblíbenosti a prestiže, a identifikuji jejich podskupiny (od ostatních zde odlišuji zejména skupinu populárních). Následně se snažím zjistit převažující hodnotovou orientaci...
|
|
|
Změny v sociálním uspořádání skupiny goril nížinných v pražské ZOO po introdukci reprodukčně schopné samice
Vítková, Eliška ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Vančatová, Marina (oponent)
Ve svém výzkumu, probíhajícím sedm měsíců, jsem se zabývala zkoumáním distribuce afiliativního a agonistického chování goril vůči nové samici v pražské zoo. Sledovala jsem průběh zařazování nové samice do skupiny a změny v sociálním uspořádání goril nížinných po integraci nové samice. Pro výzkum byly použity standardizované metody pozorování ad libitum sampling, focal animal sampling a scan sampling a statistická analýza dat byla provedena pomocí etologického softwaru (Noldus - MatMan 1.0). Předpokladem bylo, že agonistické kontakty vůči Bikiře jsou iniciovány samicemi a především samicí Shindou, dále že afiliativní kontakty směrem k Bikiře iniciují mláďata a nedospělci, že četnost agonistických kontaktů vůči Bikiře bude postupně klesat, že ostatní dospělci ve skupině jsou vůči Bikiře dominantní, že dojde ke snížení významu afiliativních kontaktů a že se změní sociální struktura ve skupině. Z výsledků výzkumu se potvrdilo, že agonistické kontakty vůči nové samici iniciují výhradně samice a především samice Shinda. Dále se potvrdilo, že iniciátory afiliativních kontaktů vůči Bikiře jsou mláďata a nedospělá samice Moja. Ukázalo se, že ostatní dospělci jsou vůči Bikiře skutečně dominantní, že dochází ke změně sociální struktury a že se během integrování snižuje význam afiliativních kontaktů....
|
|
|
Vliv suburbanizace na demografickou a sociální strukturu a sociální klima v suburbiích Mladé Boleslavi
Hrušková, Nela ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Kopečná, Martina (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je postihnout sociální strukturu obyvatel a sociální klima v suburbiích Mladé Boleslavi. V souvislosti s přistěhováním obyvatel do okolí města dochází ke změně populační velikosti a skladbě obyvatelstva obcí, s čímž souvisí i zvýšení rozdílů mezi tamními obyvateli. Důvodem jsou rozdíly mezi obyvateli z hlediska sociální statusu, tradic, chování a věku. V práci hodnotím především vliv těchto rozdílností na vzájemné vztahy mezi původním obyvatelstvem a nově přistěhovalými. Snažím se zjistit míru zapojení nově příchozích do chodu obce a definovat problémy a typy spolupráce mezi těmito skupinami. Domnívám se, že budou jisté odchylky v jednotlivých obcích, avšak souhrnně je budou postihovat podobné problémy i pozitiva, která byla zjištěna v dřívějších studiích provedených v zázemí Prahy. Současně diskutuji, zda a případně jakým způsobem, je proces ovlivněn firmou Škoda Auto, která v Mladé Boleslavi sídlí. Klíčová slova: suburbanizace, sociální struktura, sociální klima
|
|
|
Sociální problémy města Mostu perspektivou jeho mladého obyvatelstva
Pícha, Tomáš ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Rigorózní práce se zabývá sociálními problémy města Mostu a tím, jak je vnímají a hodnotí mladí Mostečané. Město má vlivem historických událostí velmi specifickou skladbu obyvatelstva a již dlouhodobě čelí mnoha problémům, které jsou svou povahou sociální, ekonomické, environmentální i jiné. Práce mapuje názory žáků a studentů mosteckých škol na dané problémy a analyzuje, které z nich považují za naléhavé, jak hodnotí životní podmínky v Mostě a jaký je jejich vztah k městu. Oporou práce a zároveň hlavní zdroj empirické informace je vlastní dotazníkové šetření provedené na vzorku zhruba 600 studentů různých typů škol, které dává odpovědi na většinu výzkumných otázek. Vzhledem k tomu, že mezi mladými Mostečany nejvíce rezonuje problém romských lokalit a Romů jako takových, bylo na toto šetření navázáno obdobným kvantitativním výzkumem v jedné z romských lokalit - známém sídlišti Chanov. Ten umožnil srovnání názorů respondentů (převážně) z řad majority s názory mladých Romů. Celkový výstup tak tvoří popis aktuální situace města a jeho problémů, percepce těchto problémů mladým obyvatelstvem (majority v komparaci s poměrně početnou romskou minoritou) a náčrt viz budoucího vývoje. Kromě sociálních problémů je pozornost věnována taktéž doposud nepříliš diskutovanému fenoménu masového odlivu obyvatel...
|
|
|
Problémy města Mostu očima jeho mladých obyvatel
Pícha, Tomáš ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá sociálními problémy města Mostu a tím, jak je vnímají a hodnotí mladí Mostečané. Město má vlivem historických událostí velmi specifickou skladbu obyvatelstva a již dlouhodobě čelí mnoha problémům, které jsou svou povahou sociální, ekonomické, environmentální i jiné. Práce mapuje názory žáků a studentů mosteckých škol na dané problémy a analyzuje, které z nich považují za naléhavé, jak hodnotí životní podmínky v Mostě a jaký je jejich vztah k městu. Oporou práce a záro- veň hlavní zdroj empirické informace je vlastní dotazníkové šetření provedené na vzorku zhruba 600 studentů různých typů škol, které dává odpovědi na většinu vý- zkumných otázek. Ty se kromě sociálních problémů týkají taktéž doposud nepříliš dis- kutovaného fenoménu masového odlivu obyvatel Mostu, který by mohl všechny ostat- ní problémy do budoucna ještě prohloubit. Celkový výstup tak tvoří popis aktuální si- tuace města a jeho problémů, percepce těchto problémů mladým obyvatelstvem a náčrt vize budoucího vývoje.
|
|
|
Sociální klima školní třídy a školní úspěšnost žáka
Stárková, Eliška ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
a klíčová slova Předmětem této diplomové práce je sociální klima školní třídy a školní úspěšnost žáka. Diplomová práce je členěna na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zaměřuji na zpracování daného tématu na základě české i zahraniční soudobé odborné literatury. Zaměřuji se na školní třídu z pohledu sociální psychologie. Rozebírám formování sociální struktury školní třídy, způsoby jejího poznávání i nejčastější pozice a role, jež se ve školním kolektivu vyskytují. Dále uvádím základní poznatky o sociálním klimatu, jeho tvůrcích, determinantách a diagnostice. Jako posledním se zabývám tématem školní úspěšnosti. Vymezuji pojmy školní neúspěšnost, sebehodnocení a vnímaná akademická účinnost. V empirické části prezentuji kvantitativní výzkum, do kterého se zapojilo 309 žáků a 17 třídních učitelů ze základních škol z Prahy. Cílem výzkumu bylo potvrdit souvislost mezi sociálním klimatem školní třídy a školní úspěšností žáka. K tomuto účelu byly použity dvě dotazníkové metody - dotazník B-3 a dotazník "Jak se učím" (MALS). Na základě statisticky zpracovaných dat nebyla tato závislost potvrzena. Jako průkazný se ovšem ukázal vztah mezi vnímanou akademickou účinností a známkami žáků ve škole. Klíčová slova: školní třída, sociální klima, sociální struktura, školní úspěšnost, vnímaná...
|
|
|
Sociální prostředí transformujícího se Karlína
Korytářová, Jana ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Ptáček, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce je poznání sociálního prostředí pražské čtvrti Karlín, jedné z nejdynamičtější části vnitřní Prahy, která v posledních patnácti letech prochází transformaci nejen fyzické, ale také své sociální struktury. Práce používá koncept sociálního prostředí, podle něhož se sociální prostředí skládá ze sociální struktury a sociálního klimatu lokality. Prostřednictvím analýzy sociální, fyzické a funkční struktury a výzkumem denních rytmů se snaží o určení hlavních rytmizátorů, hlubší poznání procesů a klíčových okamžiků během dne, jež lokalitu strukturují, zachycení proměny funkčního využití lokality během dne a fluktuace sociálních skupin, které lokalitu užívají. Výzkum se zaměřuje na tři vybrané základní sídelní jednotky: Karlín - západ, Rohanský ostrov a Za Invalidovnou. Každá z těchto lokalit má svůj denní rytmus, který je strukturován bydlícím a dočasně přítomným obyvatelstvem, a odlišné sociální prostředí, jež se vzájemně ovlivňují, jsou na sobě závislá a vytváří celkový charakter celé čtvrti Karlín. Práce se snaží o prohloubení a kritické zhodnocení stávající metodologie. Klíčová slova Karlín, Praha, sociální prostředí, sociální klima, sociální struktura, denní rytmus, rytmizátor, lokalita, mobilita, geografie času.
|
host ::
RSS.